Ve čtvrtek 19.2. proběhla další řádná zkouška orchestru. Začala velmi hezky a já jsem měl z počátku radost, kolik práce zvládáme. Vypadalo to, že stihneme ,,přejet" celý náš koncertní repertoár. I jednotlivé výkony nástrojových skupin se postupně zlepšovaly. Bohužel ve druhé polovině zkoušky se rapidně zhoršila kázeň. Jako bychom najednou byli na hřišti a začala  volná zábava. Jakmile jsem se začal věnovat jedné skupině, či hráčovi, pro mnoho ostatních to zřejmě byl pokyn k nekontrolovatelnému troubení a vyluzování jiných zvuků na nástroje! Nechce se mi ani věřit, že ti dotyční ,,vrzálisti" si neuvědomují, že já tím pádem musím mluvit mnohem hlasitěji a ti, jimž se právě věnuji mě stejně téměř neslyší! Tohle opravdu nemohu pochopit. Přesto, že vás vždy prosím o klid a ohleduplnost k ostatním. Udivuje mne a zároveň mrzí, že začínají čím dál více ,,zlobit" také hráči, kteří to nedělali a u kterých bych to sotva čekal. Velká neukázněnost se projevovala např. vzadu, v doprovodných nástrojích, zvláště v dámské sekci.....ale také mezi určitými hráči dřevěné skupiny (i bez Honzy Novenka!). Snad jediní, které mohu pochválit je skupina baskřídlovek. Včera byla jednoznačně nejlepší a zvláštní uznání mám pro Vítka, který - mám pocit - se lepší týden od týdne. Oceňuji ale také snahu Dana a Davida a také Toníka na bicí, který má z vás všech nejmenší praxi a naskočil takříkajíc ,,do rozjetého vlaku".